Adobe Photoshop

Moje fotky najdete na adrese: dana.huu.cz

Fotíme na sněhu

Fotíme sníh

Rady od Jana Březiny
Expozice

Pokud fotografujete velké sněhové pláně
s převahou bílé (sníh), tak vás čeká
problém s určením správné expozice.
Do fotoaparátu se od sněhu odráží velké
množství světla a automatika, která nemá
ponětí o tom co fotografujete, to vyhodnotí
jako běžnou scénu na které je moc světla.
Ubere expozici a výsledkem jsou fotky
na kterých je sníh šedý místo bílý. Čím větší
plocha bílého sněhu bude na fotografii, tím
větší chybu expoziční automatika udělá.
Problém zmizí v okamžiku, kdy budou světlé
a tmavé části na snímku zhruba vyrovnané.
Řešení tohoto problému je při expozici hodně
světlých ploch s převahou sněhu nastavit
ruční korekci expozice, podle množství
sněhu ve scéně od +0,5 až po +1,5 EV.
Tyto hodnoty je samozřejmě možné přesně
doladit podle histogramu, správný histogram
by se měl svým pravým okrajem
téměř dotýkat okraje grafu. Snímek ale
nepřeexponujte! Přeexponovaný sníh ztrácí
kresbu a vypadá jako bílý plech či umělohmotná
fólie. Nemá-li váš digitál výše
uvedené funkce a má místo toho režim jako
„sníh“ nebo alespoň „pláž“, použijte je.

Vyvážení bílé

Sníh má tendenci zbarvovat snímky mírně
do modra. Automatika vyvážení bílé
se nemusí úspěšně vyrovnávat se změnami
barevnosti světla na sněhu a tak je lepší
fotografovat na ikonky „zamračeno“ nebo
„stín“, obě modrý nádech kompenzují.
Ikonka „stín“ kompenzuje modrou mnohem
silněji než „zamračeno“. Nejpřesnější je
samozřejmě ruční vyvážení bílé na neutrální
šedou, ale i „stín“ či „zamračeno“ odvedou
snímky
barevně velmi kolísají a tak série fotek
z jednoho místa působí barevně rozházeně.
Pokud fotíte na „zamračeno“ nebo „stín“,
tak fotky mohou stále mít mírný barevný
nádech, ale co je podstatné, budou ho mít
všechny stejný.


Filtry


U klasických filmových přístrojů bylo použití
UV filtru v zimě nezbytné a proto důrazně
doporučováno. Filtr odstraňoval ze scény
UV záření, které měnilo barevné podání
fotografie na filmu. Snad všechny digitální
fotoaparáty mají UV filtr již vestavěn před
vlastním senzorem a tak použití UV filtru
není nezbytné. Doporučuje se ale jako prostá
mechanická ochrana objektivu.
Dříve též populární filtr skylight byl určen pro
kompenzaci silných modrých nádechů při
focení na horách. U digitálních fotoaparátů
jeho funkci zastane správné vyvážení bílé.
Nepostradatelným filtrem je ale filtr polarizační,
jehož úkolem je odfiltrovat odražené
polarizované světlo. Polarizačním filtrem lze
tedy odstranit odlesky sněhu, ledu, kovových
předmětů, skel atp., kterých je v zimní
fotografii nepočítaně. Polarizační filtr též ztmavuje
oblohu a tím může vytvořit pozoruhodné
tonálně obrácené záběry, kdy obloha
je tmavší než krajina. Pozor ale – polarizační
filtr obvykle zvyšuje kontrast ploch, takže
je-li již scéna dostatečně kontrastní, filtr
situaci ještě zhorší.
Kdykoliv vznikne na fotografii kontrast větší
než zvládne váš fotoaparát (kontrastem
se rozumí jasový rozdíl nejsvětlejší a nejtmavší
části scény), může pomoci přechodový filtr.
Ten svojí šedou částí ztmaví světlé plochy zatímco
jeho čirá část nechá tmavé plochy beze
změny. Tím se jasový rozdíl scény „vejde“
do schopností přístroje a fotografie působí
mnohem lépe. Ač je to možná překvapivé,
ani silný přechodový filtr nebývá při správném
použití na fotografii patrný.

Použití blesku

Stejně jako u každé jiné fotografie,
fotíte-li např. portrét
na sněhu (může to být
ale i lyžař, či neživý předmět
v popředí), je užitečné
přisvítit popředí bleskem.
Expozice bleskem na sněhu
ale trpí stejnými problémy
jako normální expozice –
neboli kvůli jasnému sněhu
hrozí podexpozice bleskem.
Automatika měření blesku
totiž chybně sníží jeho výkon
s ohledem na světlou
scénu. Proto umožňuje-li
váš fotoaparát kompenzaci
expozice bleskem (Flash
Exposure Compensation,
FEC), zvyšte výkon blesku
o cca +0,5 až +1 EV.
Druhé nebezpečí pramení
z toho, že maximální výkon
blesku (tzv. směrné číslo
blesku, Guide Number, GN)
je u vestavěných blesků poměrně
malý a blesk nestačí
přisvítit jasnou sněhovou
scénu. Řešením může být
silnější externí (tzv. systémový)
blesk či snížení clonového
čísla výměnou za zkrácení
expozičního času.
Blesk ale nepoužívejte
pokud sněží nebo je mlha.
Blesk totiž osvítí blízké
vločky, které jsou ale
mimo zaostření a vytvoří
tak na snímku ošklivé bílé
rozmazané hroudy. Použití
blesku také většinou nevede k cíli je-li
mlha. Blesk osvítí blízkou mlhu, která vyrobí
světelnou clonu podobně, jako když svítíte
do mlhy dálkovými světly auta.

Protisvětlo

Zimní období často vede k fotografování
v protisvětle. Slunce je celý den nízko nad
obzorem a tak končí fotoaparát často namířen
do protisvětla. Umístíte-li do záběru
záměrně přímo Slunce, expozice je trochu
oříšek a automatika málokdy nabídne
dobrý výsledek. Tady nepomůže nic jiného
než nastavit expozici ručně a kontrolovat
výsledek na histogramu nebo použít tzv.
bracketing – více stejných snímků lišících
se expozicí – a ten správně exponovaný
vybrat až doma u PC.
Protisvětlo (byť ne přímo Slunce) vede
často ke vzniku nepěkných reflexí. Jsou to
nežádoucí barevné fleky v obraze vzniklé
na čočkách objektivu nebo na sklech filtrů.
Je nutné se proti nim bránit sluneční clonou
či prostým zacloněním objektivu rukou,
bundou, papírem atp., podobně jako si
stíníme oči, když se díváme do protisvětla.


Lyžaři, sport a pohyb


Pokud se dynamických sportovních snímků
týče (lyže, snowboard, hokej atp.), osvědčilo
se nám dopředu se domluvit s aktérem,
kudy a jak má projet. Pokud nemáte velmi
rychlou zaostřovací automatiku, zaostřete
si manuálně na předem odhadnuté místo
snímku a v okamžiku, kdy tam sportovec
projede, stiskněte spoušť. Je dobré mít již
všechny parametry snímku (clonu, čas,
ISO, vyvážení bílé) dopředu změřené a ručně
nastavené. Jednak snímky expozičně
a barevně „necourají“, ale hlavně u běžných
fotoaparátů měření expozice zdržuje, takže
bude reakce na stisk spouště rychlejší.
barevně „necourají“, ale hlavně u běžných
fotoaparátů měření expozice zdržuje, takže
bude reakce na stisk spouště rychlejší.
Chcete-li zmrazit pohyb, použijte krátký
expoziční čas (třeba 1/1 000 s). Takové
snímky mohou ale vypadat strnule. Náročná
leč efektní technika je tzv. panning
(česky švenkování), kdy se nastaví celkem
dlouhý čas (cca 1/60 s) a lyžař se sleduje
v hledáčku a udržuje se v hledáčku na stále
stejném místě. Ve vhodnou chvíli se stiskne
spoušť. Pozadí se pohybem po scéně
rozostří, ale lyžař se vlastně nehýbal, takže
bude ostrý. Těžké, nutné natrénovat, ale
efektní!


Jak zachytit zimní krásy

Zlatý řez aneb pravidlo třetin
Co se kompozice týče, zimní fotografování
se řídí stejnými pravidly jako každé jiné.
Uplatňuje se tedy pravidlo zlatého řezu, což
zejména znamená umístění hlavních objektů
na průsečíky třetin fotografie. Horizont
se umísťuje přibližně do horní nebo dolní
třetiny fotografie. Pro zdůraznění perspektivy
a dynamiky snímku lze doporučit též
diagonální linie, které přirozeně vedou oko
do záběru. Vyvarujte se středové kompozice
(hlavní objekt či horizont ve středu fotografie)
není-li právě středová, vertikální či
horizontální symetrie hlavním vtipem fotky.
Tato pravidla nejsou žádná dogmata, ale
dlouhodobě vypozorované zásady, které
subjektivně vedou na divácky atraktivní
snímky. Nic víc, nic míň.


Sníh

Nově napadaný prašan má zcela jiné kouzlo
než starý umrzlý sníh. Prašan krásně
vyhladí krajinu a přírodě dá „ladovskou“
atmosféru, zatímco starý sníh svými odlesky
vytváří až abstraktní obrázky. Působivě
vypadají i čerstvé lidské stopy vedoucí
v prašanu, například diagonálně záběrem.
Pokud se u takové pohádkové scenérie
vyskytnete, nepoškoďte si jí vlastními stopami!
Stopy v podstatě nelze ve sněhu již
zpětně zamaskovat.
Sníh je ale přece jenom celkově dost fádní
a tak se doporučuje do snímku zakomponovat
i nějakou tmavší plochu (strom, rybník,
les atd.). Nechcete-li vytvořit barevně chudou
fotografii (právě ale téměř černobílost
zimních fotografií může být krásná) je dobré
snímek oživit nějakým barevným předmětem
(barevně oblečení lidé, značka, strom
atd.). Pokud se rozhodnete fotografovat padající
sníh, snažte se umístit padající vločky
proti tmavému pozadí – lépe tak vyniknout.
Při sněžení nepoužívejte blesk. Osvítil by
blízké vločky mimo hloubku ostrosti a na fotografii
by byly jen ošklivé rozmazané fleky.
Působivé fotky mohou též vzniknou za nepřízně
počasí, třeba sněhové vánice.
Ne vždy je nutné zimu vyjadřovat širými lány
sněhu. Často vyniknou i detaily a zimní zátiší.
Proto si všímejte jinovatkou obalených
rostlin, zasněžených pavučin, kresby ledu,
kaluží atp.

Zimní slunce

Zimní slunce se celý den pohybuje nízko
nad obzorem. Vytváří tak kresebné šikmé
zimní stíny, které dají vyniknout detailům
a snímky působí plasticky. Všimněte si,
že i když svítí v zimě sluníčko a scéna je
bez jediné vločky sněhu, nevznikne dojem
letní fotografie. Lidské oko a mozek totiž
neuvěřitelně dobře spolupracují a i když
často neznají přesnou příčinu, všimnou si,
že na snímku „je to nějaké divné“. Právě
stíny a jejich velký úhel varují oko, že se nejedná
o letní fotografii!
Samostatnou kapitolou jsou zimní západy
a východy slunce. Každý snad viděl nádherné
barvy a dlouhé stíny, které pomalují
celou oblohu! Navíc díky pozdějšímu svítání
není třeba brzo vstávat a po fotografování
západu slunce stihnete i večerné zprávy!

Černobílá fotografie
a digitální fotoaparát


Zimní motivy často přímo vybízejí k černobílé
fotografii. Snímku potom dominují
křivky, linie a tonální kresba. Výhodou je,
že černobílou variantu není nutné si na scéně
představovat, protože zimní krajina je
téměř černobílá již sama od sebe. I když
většina digitálních fotoaparátů nabízí režim
černobílého snímání, nedoporučujeme
jeho použití přímo na scéně. Důvodem je,
že převod barevného snímku na černobílý
je kreativní proces, který se mnohem lépe
provede doma u PC, než na scéně přímo
ve fotoaparátu. Přinesete-li si domu barevný
snímek složený ze 3 RGB kanálů (Red=-
červená, Green=zelená, Blue=modrá),
můžete černobílý snímek získat v grafickém
editoru různými kombinacemi barevných
kanálů. Tak se dá doma u PC simulovat
použití barevných filtrů, které se u klasické
černobílé fotografie tak často používaly
přímo na scéně! Máte-li ale na kartě již
černobílou fotografii, tohoto procesu se navždy
vzdáváte.

Fotografování v mlze

K zimě patří i časté mlhy. Mlha je podobně
jako sníh světlá a tak automatika má
stejně jako na sněhu tendenci snímek
podexponovat. Poexponovaný snímek ztratí
svojí mlžnou atmosféru a z původně atraktivního
záběru je jen průměrný záběr. Proto
při fotografování v mlze opět nezapomeňte
na korekci expozice v rozsahu cca +0,5
až +1 EV. Mlha naštěstí snižuje celkový
jasový rozsah scény, takže se scéna
do možností digitálů snadno jasově vejde.
Zajímavé snímky vzniknou při použití širokoúhlého
objektivu, kdy blízké předměty
jsou kontrastní a mlha se u nich neuplatní,
zatímco vzdálené předměty mizí v mlze.
Vznikne tak dojem prostoru a hloubky.
Naopak použití teleobjektivů udrží celý
snímek v mlze, protože celá scéna bude
snímána na větší vzdálenost a mlha se tak
více uplatní.


Zimní fotografování ve městech

Nesmírně atraktivní záběry můžete v zimě
najít v zasněžených městech. Úzké uličky
se starými lampami pokryté vrstvou sněhu
v podvečer osvětlené zbytky denního světla
v kombinaci se světly lamp či pouličního
osvětlení vytváří neuvěřitelně romantické,
barevně zvláštní a divácky atraktivní scenérie.
Stativ je ale nutností. Dá trochu práci
taková neposkvrněná místa ve městech najít,
ale výsledek stojí za to. Podobná scenérie
může sloužit i jako nádherné a atraktivní
pozadí na večerní portréty, módní fotografie
atp. Nádherné jsou i zimní akty z podobného
prostředí, problém je jen sehnat otužilou
modelku …

Závěr

I když fotografování v létě je nepoměrně
příjemnější a zábavnější než fotografování
v zimě, není žádný důvod se fotografování
v zimě vzdát. Moderní technika se při troše
správné péče se zimou i mrazy vyrovná
a tak pořízení snímků je jen věcí osobní
ochoty fotografa podstoupit nějaké to
nepohodlí pro pěkný záběr. A právě záběrů,
které byly „vydřeny“, si každý fotograf
ve své soukromé sbírce

Dobré světlo!
Žádné komentáře